Incoterms 2010
Incoterms 2010
Kde: Výstaviště Brno, Pavilon E, Business Center I (Místnost I + II)
Kdy: 16. 9. 2010
registrace je vždy půl hodinu před začátkem semináře
Varianta 1 (dopoledne): 9:00 - 12:30 (Místnost I)
Varianta 2 (odpoledne): 13:00 - 16:30 (Místnost II)
Přednášející:
JUDr. Miroslav Šubert
tajemník komise ICC ČR pro dopravu, pojištění a logistiku a komise pro obchodní právo a praxi, autor českého překladu INCOTERMS 1990 a 2000, člen návrhové komise ICC pro vydání INCOTERMS 2010
Účastnický poplatek je 3.600,- Kč vč. DPH.
V ceně semináře je zahrnuto:
•vstup na BVV
•vstup na konferenci East-West Business Fórum
SLEVOVÝ PROGRAM:
Člen ICC ČR – sleva z celkové částky:
1 a více kolegů z jedné firmy – sleva 20 – 30% dle příspěvkového řádu
Nečlen – sleva z celkové částky:
2 kolegové z jedné firmy – sleva 5%
3 kolegové z jedné firmy – sleva 10%
4 a více kolegů z jedné firmy – sleva 15%
Program
Incoterms 2010
•Jak to vypadá s uplatňováním dodacích podmínek v současné obchodní praxi ve světě?
•Okolnosti, které vedly k vydání nových pravidel.
•Jaké změny a doplňky přináší pravidla Incoterms 2010?
•Význam nově uvedených pravidel DAP a DAT proti dosavadním doložkám DAF DES a DEQ, které byly zrušeny.
V průběhu semináře budou pravidelné přestávky na občerstvení.
http://www.ewbf.cz/program/incoterms-2010
Datum:
26. srpna 2010
Celní dokumenty
Celní řízení je nedílnou součástí každé mezinárodní obchodní transakce, má dopad na financování celé operace, je důležité z hlediska kontroly pohybu zboží a výběru cla a dalších daní a poplatků v zemi dovozu. Legislativa, která celní řízení reguluje se může v jednotlivých státech do značné míry vzájemně lišit.
Vynecháme-li případ, kdy prodávající dodá kupujícímu zboží již proclené (podmínka INCOTERMS - DDP Delivered Duty Paid - S dodáním clo placeno), spadá celní řízení v zemi dovozu do povinností kupujícího.
Úkolem této skupiny dokumentů je průkaz původu zboží, deklarace podle celního sazebníku, průkaz množství a ceny zboží. Celní orgány země dovozu proto zpravidla požadují alespoň tyto dokumenty:
jednotný celní doklad (celní prohláška), je to základní celní dokument,
osvědčení o původu zboží;
další doklady, např. celní fakturu.
Tarifní klasifikace zboží
Na tomto místě je nutno se zmínit o tarifní klasifikaci zboží. V současné době jsou běžně používány pouze dvě klasifikace zboží:
SITC - The Standard International Trade Classification Jde o pětimístnou číselnou specifikaci zboží zavedenou OSN. Tato klasifikace obsahuje asi 3500 položek zboží. V současné době slouží tato specifikace zboží spíše pro zajištění statistických dat, zpracování přehledů o obchodu atd. V celním systému se příliš nepoužívá, snad s výjimkou dodávek pro organizace OSN (tj. např. FAO, UNIDO, různé formy humanitární pomoci a další) nebo Světové Banky (WB) a vůbec dalších institucí nějakým způsobem propojených na OSN.
HS - Harmonised Systém je mezinárodně dohodnutý systém číselné specifikace zboží, založen na 6-8 místném kódovacím systému. Celkem obsahuje cca 6 500 položek, každá označena popisem.a číslem, které je vyplňováno do jednotného celního dokladu. V případě Jednotné celní deklarace (JCD) při proclívání zboží v ČR je to horní řádek tohoto dokumentu.
Harmonizovaný sytém je předmětem výkladu celé řady internetových stránek. Jednou z možností je server provozovaný Trade Information Center 1-800-USA zde: http://www.export.gov/logistics/index.asp.
Případně též http://www.scinet-corp.com/associates/index.htmNa této stránce volíme (ve svislém menu vlevo) "50 Million Products", poté ve vodorovném menu nahoře „Foreign Trade" pak ve svislém menu vpravo „Tariff Search" a konečně „- Free download of International Tariff System".
Další severoamerický internetový informační zdroj ITDS - International Trade Data Systém pojednává o HS (je k dispozici plné znění US Harmonized Tariff Schedule) zde: http://www.itds.treas.gov/HTSindex.html
Jednotný celní doklad
Je to základní dokument v celním řízení při vývozu i dovozu, pořizovaný na tiskopisu (v ČR označený jako Jednotná celní deklarace - JCD, případně pro více druhů zboží pro další druhy zboží Jednotná celní deklarace doplňková). Tímto dokumentem deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu. Způsob vyplňování v ČR je stanoven vyhláškou č.135/1998 Sb. Ministerstva financí ze dne 4. června 1998.
Úplné znění vyhlášky: http://www.cs.mfcr.cz. V levém menu "Obchod se zbožím", pak „Celní předpisy", potom „Národní - obecně závazné" JCD samozřejmě slouží i jako primární zdroj všech celních a obchodních statistik. Jedná se o poměrně komplikovaný formulář, který se ve všech kolonkách vyplňuje v číselných kódech a jeho vyplnění může firmě s malými praktickými zkušenostmi činit potíže. V takovýchto případech se proto jeho vyplnění doporučuje svěřit buď špeditérovi nebo profesionálnímu celnímu deklarantovi. Vyplněný, orazítkovaný a podepsaný formulář v celé sadě (1+2), se předkládá celnici společně s fakturou (musí vzájemně souhlasit údaje včetně cen, dodacích podmínek, země určení apod.) a event. dalšími doklady (přepravní doklady, licence, certifikáty apod.).
Osvědčení o původu zboží
Uplatňování celně tarifních úlev, o které může dovozce požádat (v zemích, které tyto úlevy na dovoz zboží z ČR na základě příslušných mezinárodních dohod poskytují) je zcela logicky vázáno na prokazování původu tohoto zboží (viz též § 64 Celního zákona ČR pojednávající o tzv. preferenčním původu zboží). Původ zboží je potvrzován jednotnou formou, na předepsaných formulářích.
K prokazování původu zboží, na které jsou poskytovány jednostranné celní preference v rámci Všeobecného systému preferencí (Generalized System of Preferences - GSP) se používá doklad o původu zboží (Certificate of Origin) označovaný FORM A a potvrzený obchodní (u nás hospodářskou) komorou v zemi původu. Na vybrané zboží pocházející z ČR poskytují v současné době preference USA, Kanada, Austrálie, Japonsko a Nový Zéland. Naopak Česká republika poskytuje jednostranné celní preference na některé zboží pocházející z rozvojových, resp. nejméně rozvinutých zemí. Preferenční (tedy snížené) clo se vyměřuje po předložení tzv. dokladu FORM A, společně s obchodní fakturou.
Specifickým typem osvědčení o původu zboží je certifikát EUR1 používaný v zahraničním obchodě zemí EU a zemí přidružených k EU. Používá se od určité, legislativně stanovené hodnoty zásilek (v současné době od hodnoty 6000 EUR). Pro menší zásilky je nahrazováno čestným prohlášením event. prohlášením na faktuře. Certifikát EUR1 je potvrzován celním úřadem v zemi vývozu.
Několik zemí vyžaduje při dovozu zboží specielní certifikáty o původu zboží (např. JAR požaduje Osvědčení o původu pro vývoz zboží do JAR - Declaration of Origin for the export of goods to the Republic of South Africa).
Jak již bylo řečeno, v ČR potvrzují doklady FORM A a speciální doklady o původu zboží Hospodářská komora ČR: http://www.hkcr.cz
Resp. pro region Moravy HK Brno http://www.ohkbrno.cz/_ohkbrno/cz/cenikpřípadně další okresní hospodářské komory.
Při zjišťování specifik jednotlivých zemí - pokud se týče celních dokumentů - lze s výhodou využít internetové stránky národního celního úřadu země našeho zájmu. Hezký celosvětový přehled internetových adres nabízí na svém webu Světové celní organizace WCO zde: http://www.wcoomd.org/otherlinks/?lid=1. Pro úplnost home page této organizace je http://www.wcoomd.org.
Certifikát o prohlídce/inspekci
Tento certifikát potvrzuje shodu odesílaného zboží s údaji uvedenými na obchodní faktuře (tl. ověření zejména množství, kvality zboží, druhu a kvality obalů, úplnost a neporušenost dodávky zboží). Tato inspekce se provádí před odesláním zboží, řada zemí ji při dovozu zboží výslovně požaduje a vydává seznamy organizací pověřených k jejímu provedení.
Nejvíce certifikátů o prohlídce zboží vydává ročně firma SGS se sídlem v Ženevě, která má své hlavní pobočky ve více než 70 zemích světa. V ČR ji nalezneme na adrese:
SGS Czech Republic, s.r.o.
K Hájům 1233/2
155 00 Praha 5 – Stodůlky
tel. +420 234 708 111
e-mail: sgs.czech@sgs.com
web: http://www.cz.sgs.com
Dalšími ve světě uznávanými inspekčními firmami jsou:
Bureau Veritas Quality International, která byl založena v Paříží již v roce 1828. http://www.bureauveritas.ch/
Švýcarská Cotecna Inspection S.A. http://www.cotecna.com
Datum:
24. srpna 2010
Dohoda o volném obchodu s Koreou
Dne 28. července 2010 náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa spolu se zástupci Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) prezentoval závěry studie o dopadech Dohody o volném obchodu s Korejskou republikou na ekonomiku České republiky, kterou AMO zpracovala.
Dohoda o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou výrazně přispěje liberalizaci vzájemného obchodu.
„V okamžiku vstupu smlouvy v platnost přestane platit clo pro 70 % všech celních položek, do 5 let pak zmizí clo v 99 % případů. Neméně významným přínosem této Dohody je také odstranění netarifních překážek obchodu, které jsou v současné době výraznou bariérou pro vstup evropských vývozců na korejský trh,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Podle závěrů studie AMO bude jedním z důležitých dopadů Dohody nárůst českých vývozů do Koreje o více než čtvrtinu a dovozů z Koreje o více než 15 %.
„Ve vývozu budou posilovat zejména tradiční odvětví, a to ostatní strojírenství a ostatní zpracovatelský průmyslu. Pozitivní vliv bude mít Dohoda rovněž na menší odvětví s vysokým potenciálem, jako je například potravinářský průmysl,“ říká analytička Asociace pro mezinárodní otázky Alice Savovová a doplňuje: „Na straně dovozu se pak bude jednat o nárůst ve zpracovatelském průmyslu a dopravě.“
Pozitivní vliv Dohody však nelze podle dopadové studie AMO omezit na prostý nárůst výměny zboží. Dohoda nabízí významný prostor pro evropské poskytovatele služeb. České firmy mohou potenciálně nejvíce těžit z odstranění povinnosti spolupráce s místním podnikatelem pro stavební služby a ze zlepšených podmínek pro poskytování právních služeb například pro potenciální korejské investory. Trh se otvírá kromě jiného také v oblasti pomocných služeb letecké dopravy, jako je pozemní odbavení, služeb v oblasti životního prostředí, kam patří kupříkladu čištění odpadních vod, expresního doručování či finančních služeb.
Velký potenciál má rovněž otevření trhu v oblasti vládních zakázek na stavební práce a tzv. BOT projekty, což jsou významné projekty, které státy realizují ve spolupráci se soukromým sektorem. Zde mohou české firmy participovat samostatně či ve spolupráci s evropskými či korejskými partnery na velkých, zejména infrastrukturních projektech.
Při hodnocení dopadů Dohody je nutné počítat s tím, že české firmy nespolupracují s korejskými firmami pouze v přímých vztazích. Vyčíslením subdodávek pro evropské partnery či podílem českých firem na evropských projektech do Koreje se žádná studie nezabývá.
„Přitom Evropské státy ročně do Koreje vyváží zboží za zhruba 25 miliard eur a služby za nejméně 14 miliard. Podle studie, jejíž vypracování si zadala Evropská komise, by Dohoda mohla zvýšit export evropského zboží a služeb do Koreje až o 41 miliardu eur. Jsem si jist, že na těchto číslech, kromě přímých kontraktů, participuje řada firem nepřímo,“ uzavírá náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Datum:
3. srpna 2010
NÁSLEDNÉ CELNÍ KONTROLY
Ačkoli následné celní kontroly nejsou žádnou novinkou, poslední dobou pozorujeme, že aktivita celních orgánů v této oblasti zřetelně narůstá. Využíváme proto této příležitosti, abychom krátce zopakovali, jak při následné kontrole postupovat a předejít tak nepříjemným překvapením v podobě doměřeného cla a udělených sankcí.
Lhůty pro následné kontroly dovozu a vývozu
Obecně mohou celní orgány kontrolovat doklady o dovozu a vývozu a případně zboží (je-li k dispozici) po dobu deseti let. Zjednodušeně řečeno, tato lhůta začíná běžet rokem následujícím po roce, kdy bylo přijato celní prohlášení na dovoz či vývoz zboží nebo na ukončení celního režimu, anebo kdy byl ukončen celní dohled nad zbožím propuštěným do režimu s osvobozením od cla.
Příklad 1 – Celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu bylo přijato 30. 12. 2000, zboží bylo propuštěno rozhodnutím celního úřadu ze dne 2. 1. 2001. Lhůta běží do 31. 12. 2010.
Příklad 2 – Celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití bylo přijato 2. 10. 2000, zboží bylo propuštěno do režimu dočasného použití dne 3. 10. 2000. Režim byl ukončen zpětným vývozem zboží dne 29. 5. 2002. Lhůta běží do 31. 12. 2012.
Výjimky z desetileté lhůty platí v případech, kdy jiný předpis nebo mezinárodní smlouvy stanoví jinou (zpravidla kratší) lhůtu pro uchovávání dokladů. Například preferenční původ zboží lze kontrolovat pouze tři roky po vystavení důkazu původu, neboť mezinárodní smlouvy o volném obchodu stanoví tříletou povinnost uchování těchto dokladů a informací prokazujících původ zboží.
Kdykoli během uvedených lhůt mohou celní orgány zahájit následnou kontrolu. Po tuto dobu má proto dovozce či vývozce povinnost uchovávat doklady týkající se dovozu a vývozu zboží, především celní prohlášení, účetní a obchodní doklady a smlouvy. Celní předpisy přitom umožňují uchování těchto dokladů v jakékoli formě, tzn. nejen jako papírové doklady, ale také kopie uložené v elektronickém formátu na nosičích informací. V průběhu celé lhůty musí být samozřejmě zajištěna čitelnost těchto informací, na což je třeba myslet zejména při změnách softwaru.
Nejčastější cíle následné celní kontroly
V praxi jsou následné kontroly nejčastěji zaměřeny na správnost vyměřeného cla. Vzhledem ke tříleté lhůtě pro vyměření cla by měly být následné kontroly zaměřené na výši vyměřeného cla zahájeny během tří let od konce roku, ve kterém vznikla povinnost zaplatit clo.
Tyto kontroly jsou obvykle cíleny na základní faktory ovlivňující výši cla, tj.:
celní hodnotu (základ pro výpočet cla ••a jeho porovnání s účetními doklady týkajícími se pořízení zboží a s ním souvisejících služeb, poplatků apod.),
klasifikaci (zařazení zboží do celního tarifu, ••které je rozhodující pro určení celní sazby) a
původ zboží (prokázání země původu ••zboží, na kterém rovněž závisí celní sazba).
V jiných případech může být následná kontrola zaměřena na dodržování podmínek celních režimů (například aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití apod.), splnění podmínek pro uplatnění zvýhodněného celního tarifu (např. v důsledku konečného použití), případně splnění podmínek pro osvobození od cla.
Méně časté jsou kontroly vývozu. V praxi se nejčastěji zaměřují na dodržení netarifních předpisů, zejména zákazů a omezení týkajících se zboží dvojího použití a jiného zboží, na které se uplatňují zvláštní kontrolní režimy.
Průběh následné celní kontroly
Stručně řečeno – následná kontrola je zahájena sdělením jejího předmětu a seznamu požadovaných dokladů a ukončena sepsáním protokolu o kontrolních zjištěních. Je-li zjištěno porušení celních předpisů, případně nedoplatek či přeplatek cla, je po ukončení následné kontroly zahájeno řízení o vyměření cla a/nebo správní řízení o udělení sankce za celní delikt. Následná kontrola často trvá několik měsíců a její důsledky mohou být řešeny až po dobu několika následujících let.
Ačkoli neexistuje univerzální rada, jak postupovat v průběhu následné kontroly, ze zkušenosti lze dovodit několik zásadních pravidel:
1) V celém průběhu kontroly by měla být jmenována jediná kontaktní osoba, která má pod kontrolou komunikaci s celními orgány a jim předávané doklady. Pořizuje a uchovává kopie všech předaných dokladů.
2) Nevyplatí se jednání v časové tísni - lhůty stanovené pro předání dokladů lze na žádost prodloužit, pokládané otázky není nutno zodpovědět okamžitě, zejména nemá-li dotazovaná osoba dostatek potřebných informací.
3) Již v průběhu následné kontroly je vhodné se chovat aktivně, tj. reagovat na sdělená kontrolní zjištění vysvětlením situace, předložením námitek, důkazů, event. doložením smlouvy se zástupcem v celním řízení, upravující odpovědnost zástupce za zjištěné nedostatky.
4) Správný postup podle tvrzení kontrolních orgánů není dogma. Celní orgány se často přikloní k variantě jednodušší nebo jim známé; v praxi, legislativě a judikatuře EU však lze často dohledat i jiné správné způsoby řešení.
5) Všechny dostupné argumenty je třeba uplatnit před tím, než je sepsán (a podepsán) závěrečný protokol. Případný nesouhlas s údaji uvedenými v protokolu je nutno zaznamenat, například formou písemného vyjádření tvořícího nedílnou součást protokolu.
6) Pokud si nevíte rady, poraďte se včas s odborníky. Obrátit se na poradce poté, kdy byl podepsán protokol a vydány platební výměry, je neefektivní, zdlouhavé a mnohem nákladnější. Cílem promyšlené argumentace v průběhu následné kontroly je předejít doměření cla nebo ho alespoň minimalizovat. Doměřené clo je totiž splatné bez ohledu na opravné prostředky (ty nemají odkladný účinek) a jeho případné vrácení pak vyžaduje časově náročné odvolací, přezkumné a často i soudní řízení.
Co to pro Vás znamená
Následná celní kontrola zaměřená na správ••nost vyměřeného cla může být zahájena tři roky následující po roce dovozu zboží, jinak zaměřené celní kontroly mohou být prováděny až 10 let po roce dovozu/vývozu zboží. Po tuto dobu je nutno archivovat doklady týkající se dovozu a vývozu zboží.
Při následné kontrole je třeba mít přehled ••o tom, jaké informace a doklady jsou celním orgánům předkládány a zda je využita veškerá dostupná argumentace, případně odborná asistence.
Důkazy a argumenty svědčící ve Váš ••prospěch uplatněte písemně, nejpozději při podpisu protokolu, jímž je následná kontrola uzavřena. Řešení důsledků kontroly až po udělení sankcí a doměření cla je dražší a časově náročné.
Využíváte-li externí zástupce v celním ••řízení, předejdete nečekaným důsledkům následných celních kontrol zejména tím, že uzavřete promyšlenou smlouvu, která bude přesně definovat povinnosti a odpovědnost Vaší společnosti i Vašeho
Datum:
21. července 2010
Osvědčení AEO
Žádost o vydání osvědčení AEO se na základě ustanovení článku 14d odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „NK 2454/93“), podává celnímu orgánu členského státu, kde je vedeno hlavní účetnictví žadatele v souvislosti s dotčenými celními režimy nebo celnímu orgánu členského státu, kde je hlavní účetnictví v jeho počítačovém systému přístupné příslušnému celnímu orgánu prostřednictvím informačních technologií. Hlavním účetnictvím žadatele se rozumí záznamy a dokumentace umožňující celnímu orgánu ověřit a sledovat podmínky a kritéria nezbytná pro získání osvědčení AEO.
Formy AEO
Hospodářskému subjektu, který splní požadovaná kritéria může být uděleno:
A) AEO osvědčení – celní zjednodušení (AEO – ZJP):
Subjekt v tomto případě může využívat výhod zjednodušených postupů. V tomto případě držitel osvědčení AEO – ZJP musí požádat o konkrétní zjednodušený postup v příslušném členském státě, nebudou však již znovu posuzována kritéria, jež byla posouzena při vydání osvědčení AEO – ZJP.
B) AEO osvědčení – bezpečnost a zabezpečení (AEO – BZ):
Subjekt může využívat výhod při celních kontrolách týkajících se bezpečnosti a zabezpečení při vstupu zboží na celní území Společenství a výstupu zboží z celního území Společenství. Postavení AEO – BZ bude uznáváno ve všech členských státech EU a držitel tohoto osvědčení bude moci využívat výhody plynoucí z tohoto postavení AEO v jakémkoliv členském státě EU.
C) AEO osvědčení – celní zjednodušení/bezpečnost a zabezpečení (AEO – ZJP/BZ):
Jedná se o kombinaci obou osvědčení uvedených v písm. A) a B). Osvědčení bude opět platné ve všech členských státech EU. Část „Zjednodušení“ bude uznána příslušným členským státem, ve kterém hospodářský subjekt podá žádost o zjednodušený postup. Část „Bezpečnost a zabezpečení“ bude uznána všemi členskými státy („neomezeně“).
Formy AEO
Hospodářskému subjektu, který splní požadovaná kritéria může být uděleno:
A) AEO osvědčení – celní zjednodušení (AEO – ZJP):
Subjekt v tomto případě může využívat výhod zjednodušených postupů. V tomto případě držitel osvědčení AEO – ZJP musí požádat o konkrétní zjednodušený postup v příslušném členském státě, nebudou však již znovu posuzována kritéria, jež byla posouzena při vydání osvědčení AEO – ZJP.
B) AEO osvědčení – bezpečnost a zabezpečení (AEO – BZ):
Subjekt může využívat výhod při celních kontrolách týkajících se bezpečnosti a zabezpečení při vstupu zboží na celní území Společenství a výstupu zboží z celního území Společenství. Postavení AEO – BZ bude uznáváno ve všech členských státech EU a držitel tohoto osvědčení bude moci využívat výhody plynoucí z tohoto postavení AEO v jakémkoliv členském státě EU.
C) AEO osvědčení – celní zjednodušení/bezpečnost a zabezpečení (AEO – ZJP/BZ):
Jedná se o kombinaci obou osvědčení uvedených v písm. A) a B). Osvědčení bude opět platné ve všech členských státech EU. Část „Zjednodušení“ bude uznána příslušným členským státem, ve kterém hospodářský subjekt podá žádost o zjednodušený postup. Část „Bezpečnost a zabezpečení“ bude uznána všemi členskými státy („neomezeně“).
Formy AEO
Hospodářskému subjektu, který splní požadovaná kritéria může být uděleno:
A) AEO osvědčení – celní zjednodušení (AEO – ZJP):
Subjekt v tomto případě může využívat výhod zjednodušených postupů. V tomto případě držitel osvědčení AEO – ZJP musí požádat o konkrétní zjednodušený postup v příslušném členském státě, nebudou však již znovu posuzována kritéria, jež byla posouzena při vydání osvědčení AEO – ZJP.
B) AEO osvědčení – bezpečnost a zabezpečení (AEO – BZ):
Subjekt může využívat výhod při celních kontrolách týkajících se bezpečnosti a zabezpečení při vstupu zboží na celní území Společenství a výstupu zboží z celního území Společenství. Postavení AEO – BZ bude uznáváno ve všech členských státech EU a držitel tohoto osvědčení bude moci využívat výhody plynoucí z tohoto postavení AEO v jakémkoliv členském státě EU.
C) AEO osvědčení – celní zjednodušení/bezpečnost a zabezpečení (AEO – ZJP/BZ):
Jedná se o kombinaci obou osvědčení uvedených v písm. A) a B). Osvědčení bude opět platné ve všech členských státech EU. Část „Zjednodušení“ bude uznána příslušným členským státem, ve kterém hospodářský subjekt podá žádost o zjednodušený postup. Část „Bezpečnost a zabezpečení“ bude uznána všemi členskými státy („neomezeně“).
Postup při podání žádosti o udělení osvědčení AEO
Úvodní poznámka: Proces řízení o udělení osvědčení AEO byl ustanoven nařízením Komise (ES) č. 1875/2006 (dále jen „NK1875“), kterým se mění nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. V textu je tedy pro přehlednost uváděn přímo odkaz na novelizované nařízení Komise (EHS) č.
2454/93, v platném znění (dále jen „NK2454“).
1) Kdo je žadatelem:
Žadatelem může být osoba (hospodářský subjekt) usazená na celním území Společenství (výjimky stanoví čl. 14g NK2454), která v rámci své podnikatelské činnosti provádí činnosti, na něž se vztahují celní předpisy (viz čl. 1 bod.12 NK2454). Žádost podává žadatel svým jménem.
2) Kdy je možno žádost podat:
Žádost je možno podávat ode dne 1.1.2008 (viz čl. 3 odst. 2 NK1875). Žádost se podává v souladu s čl. 14c NK2454 písemně nebo elektronicky.
3) Kdo je kompetentním orgánem:
Žádost se podává Celnímu ředitelství České Budějovice, Kasárenská 6/1473 , 370 21 České Budějovice.
4) Kde je možno najít vzor žádosti:
Vzor žádosti spolu s pokyny k jejímu vyplnění je uveden v příloze 1C NK2454.
5) Podání žádosti:
Žádost spolu s veškerými podklady lze zaslat:
• písemně,
• elektronicky s elektronickým podpisem na adresu posta0301@cs.mfcr.cz,
• elektronicky bez elektronického podpisu. V tomto případě však bude Celní správa ČR požadovat současné zaslání žádosti (již bez podkladů) v „papírové formě“. Rozhodování o skutečnosti, zda bude žádost přijata, bude probíhat až po doručení žádosti poštovní přepravou.
6) Podklady, které je nutno předložit společně s žádostí:
A) Podklady požadované v příloze č. 1C NK2454
B) Další doklady:
a. Ověřená kopie výpisu z Obchodního rejstříku / Rejstříku živnostenského podnikání.
•Pokud došlo ke změnám, které budou mít vliv na změnu údajů v Obchodním rejstříku
•/ Rejstříku živnostenského podnikání, je nutno doložit dokument, na základě kterého
•jsou změny ve výše uvedených evidencích prováděny.
b. Ověřená kopie osvědčení o registraci k DPH
c. Čestné prohlášení zahraničních fyzických osob oprávněných jednat za hospodářský subjekt jako celek týkající se trestní bezúhonnosti.
•Čestné prohlášení bude obsahovat prohlášení, že dotčená osoba nebyla odsouzena za závažný trestný čin související s hospodářskou činností hospodářského subjektu.
d. Čestné prohlášení vztahující se k článku 14f odst. b) NK2454.
•Čestné prohlášení bude obsahovat prohlášení, že
?proti žádajícímu subjektu nebylo zahájeno insolvenční řízení
?žádající subjekt není v likvidaci.
•Podepsáno bude osobou oprávněnou jednat za hospodářský subjekt jako celek.
e. Čestné prohlášení vztahující se k článku 14f odst. c) NK2454.
•Čestné prohlášení bude obsahovat prohlášení, že žadatel nemá právního zástupce
•v celních záležitostech, který byl odsouzen za závažný trestný čin související
•s porušením celních předpisů a spojený s jeho jednáním jako právní zástupce.
f. Osvědčení územního finančního orgánu, místně příslušné okresní správy sociálního
•zabezpečení a zdravotních pojišťoven o řádném plnění daňových a odvodových
•povinností (ne starší než 3 měsíce).
g. Účetní závěrka nebo výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích za poslední
•3 účetní období. Účetní závěrkou se rozumí:
?i. rozvaha,
?ii. výkaz zisku a ztráty,
?iii. příloha k účetní závěrce,
?iv. zpráva auditora u subjektů majících povinnost ověřovat účetní závěrku
•auditorem (§ 20 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
h. Kopie přiznání k dani z příjmů za poslední 3 účetní období.
i. Doplňující podklady za každé účetní období, pokud nejsou povinně součástí přílohy k účetní závěrce:
?i. přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow),
?ii. přehled přijatých úvěrů a půjček včetně splátkového kalendáře,
?iii. přehled uzavřených leasingových smluv včetně splátkového kalendáře,
?iv. přehled majetku zatíženého zástavním právem s uvedením jeho účetníhodnoty,
?v. výše pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti.
?vi. celková výše nákladových úroků (pokud je předkládán výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu),
?vii. bankovní reference,
?viii. rozvaha a výkaz zisku a ztráty k poslednímu dni předcházejícího měsíce (čtvrtletí) běžného účetního období a za srovnatelné období minulého roku.
U subjektů, které mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, resp. mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky (ve smyslu § 22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví), je kromě individuální účetní závěrky nutné předložit i konsolidovanou účetní závěrku.
Pozn. k bodu 6. B) f. - i .: Pokud již byl žadatel ze strany Celní správy ČR podroben finanční analýze za účetní období 2007 nebo 2008, nemusí výše uvedené podklady za tato období předkládat. Pouze uvede odkaz na příslušnou finanční analýzu.
7) Přijetí žádosti
Žádost nebude přijata v případě, že nastane některá z okolností uvedených v čl. 14f NK454, tj.:
A) žádost není v souladu s články 14c a 14d NK2454;
B) v okamžiku předložení žádosti žadatel byl odsouzen za závažný trestný čin související s jeho hospodářskou činností nebo proti němu bylo zahájeno řízení o prohlášení konkursu;
C) žadatel má právního zástupce v celních záležitostech, který byl odsouzen za závažný trestný čin související s porušením celních předpisů a spojený s jeho jednáním jako právní zástupce;
D) žádost je předložena v průběhu tří let po zrušení osvědčení AEO, jak je stanoveno v čl. 14v odst. 4 NK2454.
V případě, že žádost nebude obsahovat veškeré požadované údaje, bude hospodářský subjekt ve lhůtě 30 kalendářních dnů po obdržení žádosti vyzván, aby příslušné informace doplnil.
Lhůty uvedené
• v čl. 14l odst. 1 NK2454 (tj. 5 pracovních dnů pro oznámení přijetí žádosti ostatním členským státům EU) a
• čl. 14o odst. 2 NK2454 (tj. lhůta pro rozhodnutí v řízení o udělení osvědčení AEO – 90, resp. 300 kalendářních dnů) počínají běžet okamžikem, kdy ompetentní celní orgán obdrží veškeré informace nezbytné pro přijetí žádosti. Hospodářský subjekt bude vyrozuměn o datu přijetí žádosti a o datu, kdy začíná běžet příslušná lhůta.
Datum:
21. července 2010
POUŽITÍ KARNETU ATA
ATA karnety
Karnet ATAje mezinárodní celní dokument, který umožňuje dočasné vyvezení zboží osvobozené od cla a daní. Karnet ATA můžete použít pro obchodní vzorky, zařízení potřebná pro výkon povolání, vědecko-výzkumný materiál nebo pro prezentační nabídku na různých veletrzích a výstavách ve zhruba šedesáti zemích světa.
Karnet ATA:
šetří finanční prostředky a čas (skutečná úspora se odhaduje nejméně na 1 % hodnoty zboží krytého karnetem ATA, při dočasném vývozu a dovozu zboží krytého karnetem ATA se neskládá v zemi dočasného dovozu celní jistota v devizách)
zajišťuje rychlé celní odbavení
zajišťuje snadnou manipulaci s vyváženým zbožím
Omezení použití karnetu ATA:
časové - doba platnosti karnetu je maximálně 1 rok od data vystavení, celní úřady mohou dobu platnosti přiměřeně zkrátit
územní - karnet lze použít jen ve smluvních zemích, kterých je v současnosti více než 60
věcné - karnety ATA kryjí dočasný vývoz a dovoz především těchto předmětů:
zařízení potřebná pro výkon povolání (mimo zařízení určená pro stavební a zemní práce)
zařízení určená pro vystavování nebo předvádění
obchodní vzorky
vědecko-výzkumný materiál
Členské země úmluv o karnetu ATA
Alžírsko (DZ),Andora (AD),Austrálie (AU),Černá Hora (ME),Čína (CN),Chile (CL),Gibraltar (GI),Hong-Kong (HK),Hong-Kong (HK),Chorvatsko (HR),Indie (IN),
Írán (IR),Izrael (IL),Japonsko (JP),JAR (ZA),Kanada (CA),Korea (KR),Libanon (LB),Makedonie (MK),Malajsie (MY),Maroko (MA),Mauritius (MU),Mongolsko (MN),
Norsko (NO),Nový Zéland (NZ),Pobřeží Slonoviny (CI),Senegal (SN),Singapur (SG),Srbsko (CS),Srí Lanka (LK),Thajsko (TH),Tunisko (TN),Turecko (TR),
USA (US)
Datum:
17. května 2010
Systém EMCS (doprava SPD) od 1.4.2010
Vyřešíme Vám starosti se systémem EMCS( doprava SPD).!!!!!!!!!!!! a Zastoupíme Vás na místně příslušném celním úřadě.
Datum:
7. dubna 2010
Systém EMCS (doprava SPD) od 1.4.2010
Systém EMCS (doprava SPD) od 1.4.2010
Dnem 1. 4. 2010 nabývá platnosti Směrnice Rady 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS a dále Nařízení Komise (ES) č. 684/2009, kterým se provádí směrnice Rady 2008/118/ES, pokud jde o elektronické postupy pro přepravu zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně.
Dnem 1. 4. 2010 dále nabývá platnosti zákon č. 59/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
V této souvislosti zahajuje Celní správa ČR od 1. 4. 2010 ostrý provoz elektronického systému EMCS (Excise Movement and Control System) pro dopravu a sledování vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně .
Podstatou systému EMCS je nahrazení v současné době používaných „papírových“ průvodních dokladů AAD elektronickými průvodní doklady (e-AD) (Electronical Accompanying Document ). Tím dojde k zabezpečení lepší kontroly a řízení přeprav zboží podléhajícího spotřebním daním uvnitř Společenství.
POSTUP PŘI ZAHÁJENÍ A UKONČENÍ DOPRAVY VYBRANÝCH VÝROBKŮ V SYSTÉMU EMCS
je podle novelizovaných §§ 24 až 27f zákona o SPD následující:
•provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel předloží ke schválení místně příslušnému celnímu úřadu návrh elektronického průvodního dokladu pomocí el. systému EMCS,
•
celní úřad odeslání ověří údaje uvedené v návrhu el. průvodního dokladu a přidělí mu správní referenční kód (ARC) (Administrative Reference Code). Potvrzený elektronický průvodní doklad (e-AD) zašle formou elektronické zprávy odesílateli a místně příslušnému celnímu úřadu příjemce,
•pro případ provádění cestovních kontrol v rámci Evropské unie, odesílatel vytiskne stejnopis potvrzeného el. průvodního dokladu (e-AD) a spolu se zásilkou jej předá dopravci k doručení příjemci, •přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce předloží oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí el. systému EMCS celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků,
•celní úřad příjetí ověří údaje uvedené v oznámení o přijetí vybraných výrobků a potvrzené oznámení zašle elektronicky příjemci a místně příslušnému celnímu úřadu odesílatele vybraných výrobků.
HARMONOGRAM ZAVEDENÍ SYSTÉMU EMCS V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU
a) Elektronické potvrzení přijetí zásilky
•pro DK a PL od 1. 1. 2011 •pro EL (Řecko) a IT od 1. 6. 2010
•pro ostatní členské země EU od 1. 4. 2010
Daňové subjekty v členských zemích EU (kromě DK, PL, EL a IT) budou od 1. 4. 2010 vytvářet pro každou zásilku vybraných výrobků doprovázenou stejnopisem el. průvodního dokladu e-AD podle Nařízení Komise 684/2009/ES elektronické hlášení o přijetí zásilky . Toto hlášení zašlou celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí zásilky.
V případě, že zásilku vybraných výrobků bude doprovázet papírový průvodní doklad AAD , bude doprava ukončena v souladu se Směrnicí Rady 92/12/EHS (tzn., že se použije postup používaný do 31. 3. 2010 - předložení listů 3 a 4 průvodního dokladu AAD celnímu úřadu přijetí a odeslání potvrzeného listu
č. 3 AAD odesílajícímu daňovému skladu).
b) Elektronické zahájení dopravy
•iniciující státy EU (AT, BG, CY, CZ, EE, HU, LT, LU, LV) - od 1. 4. 2010
•neiniciující státy EU (BE, DE, ES, FR, IE, IT, MT, RO, SE, SI - část subjektů od 1. 4. 2010, ostatní od 1.1.2011 / DK, PL - od 1. 1. 2011 / EL, IT - od 1. 6. 2010)
Iniciující státy začnou dopravu zahajovat elektronicky od 1. 4. 2010. České daňové subjekty budou Celní správě České republiky zasílat návrh e-AD pro dopravu vybraných výrobků do všech členských zemí EU (včetně doprav do DK, PL, EL a IT).
Po schválení návrhu e-AD však bude v případě doprav do DK, PL, EL a IT nutno vytisknout všech 5 dílů průvodního dokladu AAD (tzn. toho, který se používal při zahájení dopravy do 31. 3. 2010) a díly 2, 3 a 4 předat dopravci vybraných výrobků. Volba tisku papírového AAD je v aplikaci pro české daňové subjekty (EMCS DM) umožněna. Evropská Komise doporučuje, aby každou zásilku vybraných výrobků, přepravovanou přes DK, PL, EL a IT, doprovázel také výtisk elektronického průvodního dokladu (e-AD).
V případě dopravy vybraných výrobků do ostatních členských zemí EU bude každou zásilku doprovázet stejnopis e-AD nebo obchodní doklad obsahující referenční kód (ARC) .
Neiniciující státy budou do konce roku 2010 zahajovat dopravu vybraných výrobků v souladu se Směrnicí Rady 92/12/EHS (tzn. postup používaný do 31. 3. 2010, papírový doklad AAD). Správci daně v některých neiniciujících státech umožní některým svým daňovým subjektům elektronické zahajování doprav (e-AD) ještě před 1. 1. 2011. Proto se daňovým subjektům (příjemcům) v České republice doporučuje, aby si u svých obchodních partnerů (odesílatelů) zjistili způsob zahajování doprav.
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE V EMCS
Od 1. 4. 2010 budou návrhy elektronického průvodního dokladu a oznámení o přijetí vybraných výrobků, zasílány celním orgánům výhradně pomocí elektronického systému EMCS (s výjimkou nedostupnosti elektronického systému). Proto je nutné, aby daňové subjekty měly pro komunikaci s celními orgány v systému EMCS zřízen kvalifikovaný elektronický podpis . El. podpisy (certifikáty) musí být vydány státem uznanou certifikační autoritou (I.CA, PostSignum). Následně daňový subjekt obdrží od celního úřadu sdělení parametrů elektronické komunikace.
Žádost o povolení elektronické komunikace v systému EMCS se podává místně příslušnému celnímu úřadu, který je správcem spotřební daně pro daňový subjekt.
Firma Ing.Milan Jedlička-cedeon Vám zajistí podání žádosti a zastupování v elektronickém systému EMCS při dopravě zboží podléhajícího spotřební dani. V případě zájmu nás kontaktujte.
----------------
Datum:
7. dubna 2010